Tento pokus je součástí širšího trendu vývoje technologií, které mají za cíl umožnit přímou komunikaci mezi lidským mozkem a počítačovými systémy. Společnost sídlící v texaském Austinu se zaměřuje na obnovu komunikačních schopností u osob s poškozením míchy, po mrtvici nebo s neurodegenerativními onemocněními, jako je ALS. Jejich zařízení převádí nervové signály na syntetizovaný hlas, psaný text nebo pohyby kurzoru.

Implantát byl několik let testován na zvířecích modelech, konkrétně na ovcích. Nedávný zákrok byl prvním případem použití u člověka a proběhl v rámci plánované neurochirurgické operace mozku u pacienta s epilepsií. Zařízení bylo dočasně vloženo do části mozku odpovědné za zpracování sluchových informací a paměť. K implantaci byl použit nástroj připomínající automatický injektor. Po zavedení bylo možné zaznamenat elektrickou aktivitu mozku, což potvrzuje funkčnost technologie.

Rozhraní mozek-počítač nečtou konkrétní myšlenky, ale spíše interpretují elektrické vzorce spojené se záměry pohybu. I člověk, který není schopen mluvit kvůli paralýze, může vyvolat v mozku aktivitu, kterou systém může dekódovat jako řeč.

V posledních letech došlo k výraznému pokroku v oblasti dekódování řeči pomocí těchto zařízení. Několik vědeckých týmů již dříve dosáhlo schopnosti převádět mozkovou aktivitu na slova rychlostí desítek slov za minutu – stále méně než běžná mluva, ale slibné výsledky ukazují, že technologie směřuje k praktickému využití. Testovaná firma plánuje do konce roku zahájit klinické zkoušky na pacientech s dlouhodobě zavedeným implantátem.

‍

‍

Zařízení této společnosti má velikost menší než desetník a obsahuje stovky mikroskopických elektrod, které zaznamenávají aktivitu jednotlivých neuronů. Oproti starším modelům, jako je tzv. Utah array, který byl dlouho standardem ve výzkumu a vyžadoval viditelnou součást vystupující z lebky, nabízí nové řešení menší invazivitu a větší kapacitu pro sběr dat.

Cílem je zvýšit přesnost dekódování tím, že se zařízení přiblíží přímo k jednotlivým neuronům. To umožňuje lepší kvalitu signálu a tím i věrnější převod mozkové aktivity na řeč. Vedle testované technologie existují i jiné přístupy – například zařízení, která spočívají na povrchu mozku nebo uvnitř cév, a která snímají signály z větších skupin neuronů.

Test v rámci neurochirurgického zákroku měl za úkol ověřit základní funkčnost – zavedení zařízení, jeho činnost během zákroku i možnost jeho odstranění. V budoucnu se počítá s možností implantace více jednotek najednou, čímž by se dále zvýšila kapacita pro záznam dat. Nejbližším cílem je však prokázání dlouhodobé bezpečnosti jednoho implantátu v rámci klinického hodnocení.