Tento cenový rozdíl podle něj podrývá smysl nástupu do začátečnických pozic. V jeho firmě, zaměřené na odhalování neautorizovaných deepfake videí, panuje obava, že extrémně levné nástroje AI vytlačují příležitosti, které jsou klíčové pro budování kariér. Podle jeho názoru by měla existovat ekonomická motivace k zaměstnávání juniorních pracovníků, například skrze vyšší ceny za použití AI.

Zatímco obavy z toho, že AI nahradí pracovní sílu, nejsou nové, současný vývoj vyvolává novou vlnu nejistoty. Systémy založené na umělé inteligenci už dokážou telefonovat klientům nebo psát kód – tedy činnosti, které dříve vykonávali lidé. Přesto situace dosud nevypadá dramaticky. Podle údajů jedné náborové platformy se letos letní stáže ve Spojených státech vrátily na předpandemickou úroveň.

V blízké budoucnosti se však tento trend může zlomit. Na technologické konferenci zaznělo přirovnání současných AI nástrojů k internistům, přičemž další generace má být srovnatelná se zkušenějšími pracovníky. Někteří vedoucí pracovníci už přiznávají, že začali řídit „týmy agentů“ podobně jako dříve řídili juniorní zaměstnance.

Ačkoliv někteří aktéři AI trhu uvažují o rekvalifikačních programech, otázka cenové politiky – konkrétně zvýšení nákladů na AI nástroje – se dosud řeší jen okrajově. Mezitím ceny za automatizované nástroje na psaní kódu zůstávají výrazně nižší než náklady na lidské juniory, což může být bariérou pro vstup nových lidí do oboru a tím i pro budoucí technologické vedení.

Od spuštění bezplatné verze ChatGPT v roce 2022 prošly ceny AI nástrojů různým vývojem. Většina firem nadále nabízí základní verze zdarma nebo za velmi nízké částky. Prémiové varianty s nejnovějšími funkcemi sice zdražily, ale stále nejsou dostatečně výnosné, aby zajistily ziskovost.

Podle odborníků na cenotvorbu je hlavním důvodem konkurence. Společnosti bojují o masové rozšíření a nechtějí být dražší než konkurenti. Pokud nenastane krize v dodávkách elektřiny nebo grafických čipů, případně jeden hráč nezíská monopol, nelze očekávat výrazné zdražení. Některé startupy sice vykazují zisk na jednotlivé uživatelské interakce, ale jako celek zůstávají ztrátové. Získané investice umožňují upřednostnit růst před výdělkem.

Někteří investoři jsou překvapeni, jak levné tyto nástroje ve srovnání s jejich přínosem jsou. Jeden z nich například odhadl, že by bylo přiměřené účtovat i dvojnásobek současných cen. Jiní technologičtí lídři otevřeně přiznávají, že by zaplatili za efektivního AI agenta i šesticifernou roční částku, pokud by jim ušetřil práci.

‍

‍

V minulosti se však rozhodovalo jinak. Jeden z velkých hráčů v oblasti asistovaného programování nastavil cenu své AI služby na deset dolarů měsíčně, aby přilákal co nejvíce uživatelů a mohl vylepšovat svůj produkt na základě jejich dat. Dnes by podle některých odhadů odpovídala skutečné hodnotě této služby cena stokrát vyšší. Přesto firma tvrdí, že cílem je spíše podpora vývojářů než jejich nahrazení.

S nástupem dalších nástrojů – jako editor kódu s AI asistencí za 20 dolarů měsíčně – se však ukazuje, že současná cenová úroveň dlouhodobě nemusí být udržitelná. Někteří zakladatelé startupů očekávají, že ceny postupně porostou, i když zatím chtějí udržet služby dostupné pro co nejširší spektrum uživatelů – včetně juniorních vývojářů.

Další hráči připouštějí, že by byli ochotni zaplatit víc, pokud by nástroje byly spolehlivější a jednodušší na použití. Jeden zkušený softwarový inženýr například testoval AI asistenta pro prevenci vyhoření, ale výsledek – zrušení všech schůzek – ho spíš zklamal.

Některé firmy proto zavádějí nové pozice „AI architektů“, kteří dohlížejí na správné nastavení agentních systémů. Vyvstává však otázka, kdo tyto pozice obsadí, pokud mladí odborníci nedostanou šanci získat zkušenosti dnes. Jeden ekonom z prestižní univerzity se domnívá, že firmy při stanovení cenových strategií sociální dopady neberou v úvahu. Navrhuje tedy, aby vlády snižovaly odvody z mezd začínajících pracovníků a motivovaly tak firmy k jejich zaměstnávání.

Někteří podnikatelé se však vydávají vlastní cestou. Ve své společnosti se rozhodli nevyužívat nástroje AI pro psaní kódu a naopak pravidelně nabírají juniorní inženýry. Nechtějí být součástí potenciální krize, v níž by automatizace zlikvidovala příležitosti pro budoucí technologické lídry.

Jiný startup z oblasti zákaznické podpory dnes nabízí AI chatboty, které stojí zhruba polovinu toho, co lidský operátor. Přestože v některých případech překonávají výkon lidí, klienti nejsou ochotni platit víc. Pro ně je hlavním přínosem efektivita – technologie má být levnější než lidská práce, což je ostatně podstata její existence.